Kryteria otrzymania bonusu bez depozytu: wiek, konto i weryfikacja danych

Bonus bez depozytu jest promocją, której przyznanie zależy od spełnienia warunków określonych przez operatora. Najczęściej dotyczą one wieku użytkownika, prawidłowej rejestracji konta oraz potwierdzenia danych. Poznanie tych kryteriów ułatwia zrozumienie, kto może skorzystać z oferty i jakie informacje są potrzebne do jej aktywacji.

Wiek i uprawnienie do udziału

Podstawowym kryterium jest pełnoletność. Użytkownik powinien mieć ukończone 18 lat, a w przypadku usług podlegających szczególnym regulacjom zastosowanie mają także przepisy obowiązujące w danym miejscu. Wiek może być potwierdzany na etapie zakładania konta lub później, podczas weryfikacji tożsamości.

Warunki promocji mogą obejmować również wymaganie, by uczestnik był nowym klientem albo nie korzystał wcześniej z określonego rodzaju oferty. Szczegóły są zwykle opisane w regulaminie promocji. Warto zwrócić uwagę na definicje używane przez operatora, ponieważ określają one, jak rozumiane jest spełnienie kryterium uczestnictwa.

Rejestracja i prawidłowe dane konta

Założenie konta wymaga podania informacji, które pozwalają utworzyć profil użytkownika. Zwykle są to imię i nazwisko, data urodzenia, adres zamieszkania oraz dane kontaktowe. Formularz powinien zostać wypełniony zgodnie ze stanem faktycznym, a wpisane informacje powinny być spójne z dokumentami używanymi do potwierdzenia tożsamości.

Operatorzy często ograniczają promocję do jednego konta na osobę. Z tego względu system rejestracyjny może porównywać podstawowe dane konta, aby ustalić uprawnienie do udziału. Ważne jest także potwierdzenie adresu e-mail lub numeru telefonu, jeżeli taki krok przewiduje proces rejestracji. Po wykonaniu tych czynności profil może być gotowy do korzystania z dostępnych funkcji i promocji.

Weryfikacja tożsamości

Weryfikacja danych służy potwierdzeniu, że konto należy do osoby, której informacje podano podczas rejestracji. Proces może obejmować przesłanie zdjęcia dokumentu tożsamości, potwierdzenie adresu lub wykonanie innego kroku wskazanego w panelu użytkownika. Zakres wymaganych informacji zależy od operatora oraz etapu obsługi konta.

W opisach ofert określenie darmowa kasa za rejestrację bez depozytu i obrotu odnosi się do promocji związanej z rejestracją, której szczegółowe warunki należy odczytywać łącznie z zasadami konta i weryfikacji. Samo utworzenie profilu może być jednym z elementów procesu, a potwierdzenie danych kolejnym. Przejrzyste wykonanie tych kroków pomaga ustalić status konta i dostępność przypisanych do niego funkcji.

Dokumenty przekazuje się zazwyczaj za pomocą zabezpieczonego formularza w serwisie. Warto sprawdzić, jakie formaty plików są akceptowane i czy obraz jest czytelny, aby informacje mogły zostać poprawnie odczytane. Aktualny status weryfikacji bywa widoczny po zalogowaniu albo przekazywany w wiadomości e-mail.

Regulamin i warunki wykorzystania bonusu

Przed aktywacją warto zapoznać się z regulaminem, który opisuje kwotę lub formę bonusu, termin jego wykorzystania oraz ewentualne wymagania dotyczące aktywności. Poszczególne promocje mogą różnić się sposobem przyznawania środków i zakresem funkcji dostępnych w ramach oferty. Informacje te pozwalają dopasować oczekiwania do zasad konkretnej promocji.

W skrócie, najczęściej sprawdzane elementy to pełnoletność, prawidłowe i unikalne konto, zgodność podanych danych oraz ukończenie wymaganej weryfikacji. Uważne przejście przez rejestrację i zapoznanie się z warunkami promocji daje jasny obraz kryteriów, które obowiązują przed skorzystaniem z bonusu.

Die offizielle Slotoro-Website: Zugang und Informationen im Überblick

Die offizielle Slotoro-Website ist der zentrale digitale Anlaufpunkt für Informationen rund um das Angebot und dessen Nutzung. Wer sich mit dem Webauftritt beschäftigt, kann sich zunächst mit der Seitenstruktur, den verfügbaren Angaben und den Zugangsmöglichkeiten vertraut machen. Eine geordnete Orientierung hilft dabei, relevante Inhalte gezielt zu finden und unterschiedliche Informationsbereiche voneinander zu unterscheiden.

Aufbau und Orientierung auf der Website

Eine Website erschließt sich am einfachsten über ihre Hauptnavigation und die Gliederung der Startseite. Diese Bereiche geben einen Überblick darüber, welche Themen der Anbieter abbildet und wie Besucher zu weiteren Informationen gelangen. Für die Orientierung ist es hilfreich, Seitentitel und Menübezeichnungen aufmerksam zu lesen und die Inhalte entsprechend ihrem Zweck einzuordnen.

Auch die Darstellung auf mobilen Geräten gehört heute zur Nutzung einer Website. Menüs und Textbereiche können je nach Bildschirmgröße anders angeordnet sein als auf einem Desktop. Eine klare Navigation erleichtert den Wechsel zwischen den einzelnen Bereichen und macht es möglich, Informationen unabhängig vom verwendeten Gerät aufzurufen.

Direkter Zugang zur offiziellen Slotoro-Website

Für den direkten Zugang ist die Adresse www.slot-oro.at/ ein geeigneter Ausgangspunkt, um die offizielle Slotoro-Website aufzurufen. Dort lässt sich zunächst die Startseite betrachten, bevor man sich über die Navigation zu den jeweils interessierenden Themen bewegt. Die Schreibweise der Adresse ist dabei ein praktischer Bezugspunkt, wenn der Webauftritt direkt im Browser geöffnet werden soll.

Beim Besuch eines digitalen Angebots stehen häufig unterschiedliche Informationsarten nebeneinander: allgemeine Erläuterungen, Hinweise zur Nutzung und Angaben zu den geltenden Rahmenbedingungen. Es ist sinnvoll, diese Inhalte jeweils im passenden Zusammenhang zu lesen. So lassen sich Informationen über den Webauftritt von Angaben unterscheiden, die konkrete Funktionen oder einzelne Abläufe betreffen.

Informationen und Nutzungsbedingungen einordnen

Für ein umfassendes Bild lohnt sich ein Blick auf die Informationsbereiche, die ein Anbieter zu seinem Angebot und dessen Nutzung bereitstellt. Dazu können Erläuterungen zu Abläufen, Teilnahmevoraussetzungen, Datenschutz und Kontoverwaltung gehören. Welche Angaben im Einzelnen relevant sind, hängt davon ab, wonach eine Person sucht. Eine systematische Orientierung an den Überschriften führt meist schneller zu den passenden Abschnitten als ein ungeregeltes Durchsuchen der gesamten Seite.

Bei digitalen Glücksspielangeboten sind außerdem Informationen zu Altersvorgaben und verantwortungsvollem Spielen ein wichtiger Bestandteil des allgemeinen Nutzungskontexts. Solche Themen sollten als eigenständige Sachinformationen betrachtet werden. Sie ergänzen Angaben zum Zugang und zur Bedienung, ohne mit ihnen gleichgesetzt zu werden. Die Kenntnis der jeweiligen Regelungen schafft eine sachliche Grundlage für das Verständnis des Angebots.

Ein informativer Überblick für Besucher

Die offizielle Slotoro-Website lässt sich am besten als zentrale Informationsfläche verstehen, auf der Zugang, Navigation und thematische Inhalte zusammenkommen. Wer die Seite aufruft, kann zuerst die Hauptbereiche überblicken und anschließend gezielt die für das eigene Anliegen passenden Informationen lesen. Eine solche Vorgehensweise unterstützt die Orientierung und erleichtert es, einzelne Angaben in ihrem jeweiligen Zusammenhang zu erfassen.

Damit bietet der Webauftritt einen strukturierten Ausgangspunkt für alle, die sich über Slotoro informieren möchten. Der direkte Zugang, eine nachvollziehbare Navigation und die Beschäftigung mit den bereitgestellten Informationen bilden zusammen die wesentlichen Schritte, um sich auf der offiziellen Website zurechtzufinden.

Chicago za 24 hodin

Chicago je třetí největší město Spojených států, žije zde přes 2.7 miliónů lidí. Je to město známé pro jazz, blues, mafiánské prostředí v čele s Al Caponem, druhý nejvyšší mrakodrap v USA, svoji nadzemku a pro nás také velkou populaci Čechů. Stojí za návštěvu?

Nedávno jsem Chicago navštívil a snažil se nasát atmosféru za pouhých 24 hodin, což je dle mého názoru nakonec příliš krátká doba. Bohužel čas není jediná věc, která vás může v Chicagu omezit, protože výlet do Chicaga může taky vyjít poměrně draho. dating in russia

Doprava

Do Chicaga jsme jeli z města St. Louis a využili k tomu autobus společnosti Megabus, což vyšlo na 66 USD na osobu tam i zpět. Cesta trvala 5 hodin plus 30 minut pauza na jídlo. V autobuse je elektická zásuvka i free wi-fi (zablokované jsou služby pro streamování hudby či videa). Pokud chcete využít služeb Megabusu, vyplatí se koupit lístky dopředu, ušetříte. Existují i další možnosti dopravy do města, ze St. Louis lze např. jet vlakem. Ten je ale dražší.

V centru Chicaga se dá poměrně dobře chodit a pokud máte hodně času, není potřeba moc využívat hromadnou dopravu. Ve městě funguje místní metro, což je z větší části nadzemka a autobusy, síť je dost hustá a vlaky jezdí často. Jednodenní jízdné (které platí 24 hod) přijde na 10 USD.

Hotel

Další věc, kterou je potřeba většinou vyřešit je ubytování. Rozhodně doporučuju ubytovat se v centru (oblast nazývaná Loop a oblast na sever od ní kolem Michigan avenue), pokud zůstáváte jen jednu dvě noci. My jsme bydleli v hotelu Courtyard řetězce hotelů Marriott, který můžu jen doporučit. V hotelu je bazén (dá se v něm i plavat, přestože je poměrně plýtký), sauna, whirpool i tělocvična a to vše zdarma. Na uvítanou si můžete na pokoji udělat v malém kávovaru kávu, nebo čaj. Obsluha je velice vstřícná, na požádání vám dá mapu města a uschovají vám věci i po check-outu, takže můžete poslední den chodit ve městě bez tašek. Pokoje jsou útulné a zdobí je fotografie Chicaga.

Pokud si hotel objednáte přes Expedia.com, budou vám peníze strženy až na místě. Nezapomeňte, že zobrazené ceny většinou nezahrnují daň, nás vyšel pokoj pro dva s „king sized“ postelí na 126.87 USD včetně daně.

Jazz

První den večer jsem si zašel na jazz do známého baru Andy’s Jazz Club (který je shodou okolností přímo naproti hotelu Courtyard), kde hrajou kapely a jednotlivci živě každý den v týdnu. Vstupné bývá 10 nebo 15 USD a drinky stojí 10-12 USD. Také zde vaří, můžete tak spojit poslech jazzu s večeří. Já si dal koktejl Agave margharita a pokud vám chutná klasická verze tohoto nápoje, vřele doporučuju zkusit i tuto.

Vyhlídka

Na vyhlídku můžete jít jak do nejvyšší budovy ve městě – Willis Tower, která byla svého času dlouho nejvyšší budovou světa, nebo do John Hancock Observatory, která je o něco níž, ale nabízí open-air skywalk (nemusíte být za sklem). Obě vyhlídky stojí 18 USD. Další možností je navštívit Signature Lounge (bar) nebo Signature Room (restaurace) a mít vyhlídku v ceně konzumace.

Jídlo

Chicago nabízí spoustu možností ke stravování a různé mezinárodní kuchyně (vyhlášená je zde např. mexická), díky množství imigrantů ve městě. Nabízí taky několik unikátních pokrmů, které jinde nenajdete.

Chicago style hot dog

Chicago style hot dog

– hovězí hot dog v měkkném rozřízlém rohlíku sypaném mákem, s drobně nakrájenou cibulí a zelenou paprikou, hořčicí, nakládanou okurkou, sterilizovanými kozými rohy (chili) a kouskem rajčete. To vše posypané celerovou solí. Pokud vám některá ingredience nevoní, nebo chcete nějakou přidat, jsou v místních hot dog bistrech k mání i jiné variace. Naše jsme si dali v provozovně Downtown Dogs a byli vynikající. Cena 3-4 USD.

Italian beef sandwich – sandwich s tenkými plátky hovězího masa, bulkou namáčenou do šťávy z masa, obložený zelenou sladkou paprikou. Cena byla do 8 USD.

Deep dish pizza – Pizza, Chicago style. Krusta je tenká a měkká a na okrajích vyšší, takže se do ní vejde mnohem více ingrediencí (toppings), jinak se jedná více méně o chuť pizzy jak ji známe. Zašli jsme si na ní do Gino’s East a poskládali si malou pizzu sami, základ stál 15 USD a každá ingredience/topping pak 2 USD. Tato nejmenší pizza byla akorát pro dvě osoby. Protože jsme byli v nově otevřené provozovně, dostali jsme zadarmo předkrm dle našeho výběru. Vybrali jsme Smoked Salmon Crostini a udělali jsme moc dobře. Doporučuju si k pizze dát i víno, které zpříjemní čekání na pizzu a dobře vás naladí. Ceny za láhev se pohybují kolem 50 USD.

Pop tart

Byli jsme se taky podívat do hipsterské čtvrti Chicaga a zašli do kavárny The Wormhole Coffee. Je vyzdobená filmovými plakáty a autem z filmu Návrat do budoucnosti v životní velikosti. Doporučujeme zajít na snídani a dát si např. domácí borůvkový pop tart.

Chicago je také jedno z mála míst, kde můžete ochutnat maso z bizona. Na to jsme bohužel neměli čas, ale pokud si ho uděláte, zajděte si na něj do Harry Carray’s. Steak z tohoto vzácného masa tam vyjde na 40 USD, ale mělo by to stát za to.

Atmosféra

Chicago je určitě město, které má svůj jedinečný charakter. Je to způsobeno hlavně nadzemkou v ulicích, která v jiných městech v této podobě není. Na každém rohu je nějaký zajímavý obchod, kavárna, nebo čajovna. Ve městě je několik vyhlášených muzeí a galerií. Lze tak vidět spoustu zajímavých exponátů, od klasických obrazů až po ponorku.

Chicago má také spoustu parků, které mimo zimní měsíce určitě stojí za navštívení. Ulice jsou také často doplněny uměním.

Celkově se jedná o zajímavé a moc pěkné město. V samotném centru města je podle mě dost bezpečno, problém může asi nastat leda v noci, parku, nebo na jednom z několika známých problémových míst, které lze předem vyhledat a obejít.

Návštěvu větrného města určitě doporučuju, ale taky radím zůstat alespoň dvě noci. 24 hodin je na město tohoto formátu poměrně málo.

A well-chosen example does more than illustrate an idea; it shows how that idea behaves under real conditions, where limits, trade-offs, and consequences become visible. In education, effective examples usually move from a familiar situation to a more complex case, helping readers connect abstract principles with decisions they may actually face. For instance, a budgeting lesson becomes more credible when test presents income, rent, irregular expenses, and a modest emergency fund rather than a perfectly tidy set of figures. That practical structure exposes the difference between a plan that works on paper and one that remains resilient when costs rise or priorities change. Editors should also examine whether an example reflects the audience’s circumstances, since a technically accurate scenario may still mislead if it ignores culture, access, scale, or available resources. Good examples therefore function as small models: limited enough to understand quickly, but detailed enough to support sound judgment.

Jak vycestovat do Spojených států?

Občané České republiky již nepotřebují k návštěvě Spojených států amerických víza. Pokud chcete vycestovat pouze na dovolenou nebo za účelem obchodní cesty do 90 dní, stačí se elektronicky zaregistrovat online v systému ESTA. islamyla onlyfans To vás přijde v případě úspěšné přihlášky na 14 USD. Více informací najdete např. na stránkách amerického velvyslanectví: Cestování do USA bez víz ESTA.

Postup:

Vyplnit a zaplatit ESTA registraci. To provedete na adrese https://esta.cbp.dhs.gov/esta/, přičemž se lze přepnout do češtiny a celý formulář vyplnit česky. Platbu musíte provést platební kartou. Pokud máte tento typ plateb zablokovaný, je potřeba se obrátit na vaši banku.

Počkat na potvrzení žádosti. Mělo by se jednat o rychlý proces, pokud nemáte záznamy v trestním rejstříku a neberete drogy. Výsledné potvrzení si vytiskněte a vemte s sebou.

Koupit letenku. Poslední letiště, na kterém budete nastupovat/přestupovat před příletem do USA bude také letiště, kde projdete vstupní kontrolou a pohovorem s americkým úředníkem. Ten rozhodne, zda vás (a vaše zavazadla) pustí do země. Doporučuju si na tento přestup vyhradit dost času, jedna hodina byla tak tak, a být fronta o něco delší, uletí mi letadlo. Nezapomeňte taky, že čas odletu není to stejné jako čas, kdy se otevírá/zavírá brána (čas odletu je čas, kdy letadlo opouští runway).

Před pohovorem vyplnit další formulář. Ten dostanete v letadle a obsahuje také informace o vašich zavazadlech. Dejte si pozor, co do USA přivážíte, mohlo by to zabránit vám, nebo vašim zavazadlům dostat se na americkou půdu. A pozor! Každý stát Spojených států může mít jiná další omezení na to, co lze dovézt. Dovážené zboží do hodnoty 100 USD by mělo být osvobozené od placení cla, ale existují různé výjimky např. na alkohol. Ze zkušenosti můžu říct, že nějaké to pivo navíc projde bez problému, ale raději vždycky zkontrolujte, co můžete vzít, za co jste ochotni zaplatit clo a co raději nechat doma.

Pohovor s imigračním úředníkem. Každý musí absolvovat krátký pohovor. Ptát se vás budou na účel cesty, vyjasnění toho, co dovážíte apod. Po pohovoru je potřeba znovu absolvovat kontrolu vás a příručního zavazadla.

A to je vše. Přejeme šťastnou cestu!

Smetana, šlehačka, zakysaná smetana. Máte v tom jasno?

Smetana, šlehačka, zakysaná smetana. Umíte je správně přeložit?

Ve všech případech používáme slovo cream (obecně krém, smetana, smetanový atp.), pokaždé však trochu jinak:

smetana je (whipping) cream
šlehačka je whipped cream (doslova našlehaná smetana)
zakysaná smetana je sour cream (od slova sour – kyselý)

Slovo cream ve významu smetanový se může použít jako přídavné jméno pro výrobek ze smetany (např. cream cake) nebo jako barva.

Kondicionály (podmínkové věty)

Podmínkové věty ze své podstaty vyjadřují, za jaké podmínky, za jaké situace se něco stane, případně za jaké podmínky by se něco stalo. Popisují tedy výsledek něčeho, co se může v přítomnosti nebo budoucnosti stát, anebo něčeho, co se mohlo stát v minulosti (ale nestalo). Jsou lehce rozeznatelné – jsou to souvětí, složená minimálně ze dvou vět, přičemž jednu z nich vždy uvádí spojka RealDC shakira nudeif. Proto je v angličtině můžeme nalézt také pod názvem „if clauses“. Dělí se na několik typů.

Nultý kondicionál (zero conditional)

Popisuje stálé pravdy – události či věci, které se dějí vždy, když je naplněn určitý předpoklad. Slovesa obou vět mají tvar přítomného času. If proto v těchto větách pak může být běžně nahrazeno spojkou when. Proto také české překlady vět můžeme uvozovat nejen spojkou pokud, ale také pomocí když nebo vždy když.

Může jít o obecné děje – typickým příkladem je věta:

If/when you heat water to 100 degrees celsius, it boils. (Pokud zahřejeme vodu na 100 °C, začne se vařit.)
If/when the sun goes down, it gets dark. (Když slunce zapadne, je tma.)

Týkají se ale také „osobních pravd“:

If/when I drink coffee, I get a headache. (Vždycky, když si dám kafe, začne mě bolet hlava.)
If/when I eat peanuts, I get swollen. (Vždycky oteču, když sním buráky.)

První kondicionál (first conditional)

Popisuje události v budoucnosti, které se pravděpodobně nebo velmi pravděpodobně stanou, pokud bude naplněn určitý předpoklad. Hlavní věta obsahuje sloveso v budoucím čase, vedlejší podmínková věta obsahuje sloveso v přítomném čase. If zde můžeme přeložit jako jestliže, pokud.

If I catch the early bus, I will come visit you. (Jestliže stihnu dřívější autobus, přijdu tě navštívit.)
If I see her, I will tell her. (Pokud ji uvidím, řeknu jí to.)
I will go shopping on the way home if I have time. (Jestliže budu mít čas, nakoupím po cestě domů.)

Pozor! v některých případech můžeme ve větách vedlejších podmínkových narazit i na přítomný průběhový čas:

If they are going, I will stay at home. (Pokud oni půjdou taky, já zůstanu doma.)

Za určitých podmínek je také možné v obou větách použít budoucí čas:

If you will drive this fast, the police will catch you. (Pokud pojedeš takhle rychle, policajti tě určitě chytí.)

Zde mluvčí vyjadřuje nespokojenost s konáním řidiče, kterému se jednání asi nedá vymluvit. Pomocí užití will naznačuje nejen nespokojenost, ale také zdůrazňuje svoje přesvědčení o tom, co říká.

Druhý kondicionál (second conditional)

Popisujeme jím události v budoucnosti i v přítomnosti. Tentokrát ale takové, které se velice pravděpodobně nestanou. Říkáme, co by bylo, kdyby byla naplněna nějaká podmínka. To, že bude naplněna, je ale jednoduše hodně nepravděpodobné. Hlavní věta používá podmiňovací způsob (would + infinitiv), vedlejší podmínková věta užívá minulý čas. If zde překládáme jako kdyby.

If you didn’t smoke, you would not cough so much now. (Kdybys nekouřil, nekašlal bys teď tak moc.)
If I had some spare time, I would learn Chinese. (Kdybych měl nějaký volný čas, učil bych se čínsky.)
I would not go out in the rain without an umbrella if I were you. (Kdybych byl tebou, nechodil bych do deště bez deštníku.)
What would you say if I asked you to go out with me? (Co bys řekla, kdybych tě pozval na rande?)

Třetí kondicionál (third conditional)

Ještě více pojednává o nereálných záležitostech, navíc o těch, které už jsou minulostí a nelze je zvrátit. Říká, co by bývalo, kdyby. Tedy co by se muselo stát, aby minulost byla změněna a věci by teď byly jinak. Gramatická stavba věty je zde nejsložitější. V hlavní větě použijeme minulý podmiňovací způsob (would have + příčestí minulé), ve vedlejší podmínkové větě použijeme předminulý čas. If má zde formu kdyby býval/bývalo/bývala…

I wouldn’t have been this tired if I had gone to bed earlier. (Nebyla bych teď bývala tak unavená, kdybych byla šla dřív spát. – tedy v obecné češtině Nebyla bych teď tak unavená, kdybych šla dřív spát. Ale nešla jsem a teď v práci klimbám.)
You would have not missed your plane if you had woken up on time. (Kdybys byl vstal včas, nebylo by ti uletělo letadlo. Pozdě bycha honit, teď letadlu máváš z odletové haly.)
If I had met you earlier, I would have married you. (Kdybych tě potkal dřív, oženil bych se s tebou. Ale už jsem si vzal jinou.)

Jazykové certifikáty z angličtiny

Čeští studenti angličtiny mají k dispozici několik možností jak doložit svou znalost jazyka. V ČR se angličtina dlouhodobě testuje několika způsoby, které se mezi sebou do určité míry liší v závislosti na tom, jakou funkci má certifikát dále plnit. Minimálně jedno mají ale všechny zkoušky zakončené vydáním certifikátu společné – v očích personalistů, akademických výběrových komisí či potenciálních zaměstnanců si jejich vlastnictvím výrazně polepšíte! Na mnoha fakultách českých univerzit a VŠ jsou navíc jejich držitelům přiznávány výhody – např. je jim zrušena povinnost absolvovat v rámci studia zápočty či přijímací zkoušky z AJ.

Zkoušky ESOL

Asi nejznámější a nejužívanější způsob testování u nás, patřící také mezi světově nejuznávanější kvalifikace, je veden pod záštitou cambridgeské univerzity. Certifikát je uznáván mnoha zeměmi světa, nicméně z povahy věci odkazuje převážně na znalost britské angličtiny.

Zkoušky jsou pořádány třikrát ročně – na jaře, v létě a na podzim, přičemž jsou rozděleny do dvou dnů, kdy je zvlášť testován ústní projev a ostatní části zkoušky. Zkoušky jsou pořádány Britským centrem (British Council), a to v jedenácti městech ČR. Testují se všechny čtyři jazykové dovednosti – poslech, mluvení, četba a psaní, a to ve všech pěti jazykových úrovních podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky (A1 – C2).

V případě zkoušek ESOL jsou tedy nabízeny varianty obtížnosti ve formě tzv. KET, PET, FCE, CAE, CPE. Podle úrovně, ze které by uchazeč rád certifikát získal, se také odlišuje cena zkoušky.

Nově lze zkoušky ESOL skládat také v počítačové formě, která může představovat výrazné ulehčení průběhu testování a zejména představuje možnost, jak složit zkoušku i mimo oficiálně stanovované termíny.

Více informací naleznete na http://www.britishcouncil.org/cz/czechrepublic.htm.

Zkoušky IELTS

Tyto zkoušky jsou taktéž zaštiťovány Britským centrem a jsou zaměřeny na kandidáty, kteří by rádi studovali či pracovali ve VB, Austrálii, Kanadě, USA nebo na Novém Zélandu či do těchto zemí dokonce emigrovali.

V závislosti na očekávání uchazečů je možné zvolit dva způsoby testování – tzv. IELTS Academic (pro studium na univerzitách a práci v zahraničí) a IELTS General Training (pro ty, kteří chtějí do zmíněných zemí emigrovat, absolvovat tam školení či odbornou přípravu nebo studovat jinde než na univerzitách).

Testování probíhá častěji než u zkoušek ESOL – v průměru čtyřikrát měsíčně v cca 130 zemích světa. Test tedy je možné podstoupit i v jiné zemi než v mateřské zemi kandidáta. V ČR se můžete přihlásit do testovacího centra v Praze či Brně.

Test se skládá taktéž ze čtyř částí, většinou jsou v rámci dvou dnů provedeny zároveň psané části zkoušky (poslech, čtení, psaní) a zvlášť pak rozhovor. Na rozdíl od zkoušek ESOL, kde si kandidát dopředu musí zvolit úroveň své znalosti angličtiny, ze které je testován, u zkoušek IELTS uchazeči nejsou nuceni podstupovat riziko, že zkoušku nesloží, jelikož jim jsou dle úrovně schopností v každé z částí udělovány známky 1-9. Průměr jednotlivých částí pak tvoří výslednou známku. Každá instituce, která IELTS akceptuje, si stanovuje vlastní minimální bodové hranice, nutné pro akceptaci kandidáta.

Více informací naleznete na http://takeielts.britishcouncil.org/.

Pro oba typy výše popsaných zkoušek nabízí Britské centrum také přípravné kurzy a další materiály k zapůjčení.

Zkoušky TOEFL

Tyto zkoušky vytvořila a nabízí americká testovací organizace Educational Testing Service (ETS) primárně za účelem ohodnotit úroveň znalostí anglického jazyka u uchazečů o studium v angličtině, jejichž znalosti se pohybují mezi úrovní B1 až C1 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky.

Testování probíhá nejčastěji a na nejvíce místech ze všech různých typů zkoušek – ve více než 165 zemích světa třicet až čtyřicetkrát za rok. V ČR je možné zkoušku podstoupit v Praze a Ostravě. Na rozdíl od předchozích variant probíhá zkouška v jediný den po dobu cca 4,5 hodiny, kdy je uchazeč zkoušen ze všech čtyřech jazykových dovedností. Součástí sekcí Speaking a Writing jsou ovšem také tzv. Integrated Tasks, tedy úkoly kombinující jednotlivé dovednosti.

Obecně existují dva formáty testování TOEFL – internetový a papírový. Většinou, stejně tak v ČR, se můžete setkat s prvním typem zkoušky, tzv. TOEFL iBT, který se testuje na počítači vybaveném sluchátky a mikrofonem a připojeném k Internetu. Testovaný buď vybírá z několika možností odpovědí, z nichž jen jedna je správná, nebo informace třídí, případně odpovídá ústně do mikrofonu (resp. písemně prostřednictvím klávesnice).

Výsledkem zkoušky je celkové bodové skóre v rozmezí 0-120 bodů. Součástí výsledku je také písemné hodnocení výkonu. Zkoušku tedy stejně jako u IELTS nelze nesložit. Každá jednotlivá instituce, která TOEFL akceptuje, si ovšem stanoví své vlastní minimální bodové hranice.

Zásadním rozdílem zkoušek TOEFL je omezená doba jejich platnosti, která je stanovena na dva roky od vydání certifikátu.

Více informací naleznete na http://www.ets.org/toefl.

Zkoušky City & Guilds

Tyto zkoušky probíhají pod záštitou stejnojmenné britské neziskové vzdělávací a certifikační instituce. Certifikát je uznáván zaměstnavateli, při vstupu na univerzity a vysoké školy a pro účely dalšího vzdělávání.

V ČR je možné složit dva typy zkoušek, zaměřené na všeobecnou a obchodní angličtinu všech úrovní. Testovací centra jsou rozmístěna po celé republice. Jedná se o přibližně 25 míst – univerzity, gymnázia, původní státní jazykové školy či soukromé jazykové školy. Tento systém umožňuje studentům skládat zkoušku s vlastními učiteli a v rámci vlastní školy.

Zkoušky jsou určeny těm, kteří se chtějí ucházet o studium na českých i zahraničních vysokých školách. Jsou vhodné také pro zaměstnance institucí státní správy a ostatních českých i mezinárodních společností.

Termíny zkoušek jsou flexibilní a jsou vyhlašovány podle potřeby kandidátů – některá centra vyhlašují termíny každý měsíc. Významným rozdílem oproti předchozím je fakt, že písemnou a ústní část lze skládat nezávisle na sobě a na různých úrovních, což kandidátům umožňuje zaměřit se na konkrétní oblasti dle potřeby. Během zkoušky je také povoleno používat výkladový slovník.

Více informací naleznete na http://www.cityandguilds.cz/.

Stupňování přídavných jmen

Protože zde existuje množství výjimek, je teoretický rozbor tohoto gramatického jevu určitě složitější než následná praxe. Nelze zde hovořit o jasně daných pravidlech, nicméně jde přece jen hlavně o to si jednotlivá nejčastěji používaná adjektiva v běžné řeči zapamatovat, což vzhledem k tomu, jak často je uslyšíme, není žádný problém. Takže se nebojme a hurá do toho!

Stejně jako v češtině rozlišujeme tři tvary anglických adjektiv:

základní tvar (nice, heavy, handsome)
komparativ (nicer, heavier, more handsome)
– srovnává dva a více věcí, vlastností, jevů
superlativ (nicest, heaviest, (the) most handsome)
– vybírá z množiny to, co vyniká nad zbytek

Jak je vidět v příkladech v závorkách, mohou komparativy a superlativy různých adjektiv nabývat mírně rozdílných forem v závislosti na tom, kolik slabik přídavné jméno má a na tom, zda končí samohláskou či souhláskou. Podle toho můžeme obecně rozdělit adjektiva na několik skupin.

Přídavná jména krátká

Adjektiva v zásadě jednoslabičná nebo dvouslabičná. Komparativ se tvoří přidáním koncovky -er (případně -r či -ier) ke kořeni slova, superlativ přidáním koncovky -est (případně -st či -iest) ke kořeni slova.

1. Končící souhláskou

clean (čistý) – cleaner – cleanest
cheap (levný) – cheaper – cheapest
short (krátký) – shorter – shortest

2. Končící samohláskou -y

dry (suchý) – drier – driest
heavy (těžký) – heavier – heaviest
dirty (špinavý) – dirtier – dirtiest
shy (stydlivý) – shyer – shyest (výjimka, -y se nemění na -i)

3. Končící slabikou -er nebo -le

clever (chytrý) – cleverer – cleverest
simple (jednoduchý) – simpler – simplest
humble (skromný) – humbler – humblest

Přídavná jména dlouhá

Obsahují dvě slabiky či více než dvě slabiky, což znemožňuje „jednoduchý“ způsob skloňování. Skloňujeme tedy opisem pomocí „more“ a „(the) most“ + adjektivum. Právě tímto opisem ale můžeme vyjádřit i stupňování negativní, a to pomocí „less“ a „(the) least“ + adjektivum.

handsome (hezký) – more handsome (hezčí)/less handsome (méně hezký) – (the) most handsome/ (the) least handsome (nejméně hezký)
difficult (složitý) – more difficult/less difficult – (the) most difficult/(the) least difficult
amazing (úžasný) – more amazing/less amazing – (the) most amazing/(the) least amazing
common (běžný) – more common/less common – (the) most common/(the) least common

Nepravidelná přídavná jména

Některá adjektiva stupňujeme naprosto odlišně:

good (dobrý) – better – best
bad (špatný) – worse – worst
far (vzdálený) – farther – farthest

Specifická adjektiva

Některá adjektiva mohou mít dokonce dvojí skloňování bez toho, že by se jim jakkoliv měnil význam.

simple – simpler/more simple – simplest/(the) most simple
stupid – stupider/more stupid – stupidest/(the) most stupid
quiet – quieter/more quiet – quietest/(the) most quiet
clever – cleverer/more clever – cleverest/(the) most clever

Příklady

Komparativ

U komparativu srovnáváme dvě či více věcí a k tomuto srovnání používáme spojku than, v některých případech i spojku as.

I’m more fluent in English than you/than you are. (Anglicky mluvím plynuleji než ty.)
Let’s be quieter than the last time. (Pojďme být tentokrát tišší.)
They are less efficient than us/than we are. (Jsou méně výkonní než my.)
You are as old as I am. (Jsi tak starý jako já.)
The sky is not as clear as yesterday. (Nebe není tak modré jako včera.)

Superlativ

Superlativ vyjadřuje, že je něco jednoduše NEJ (a to ať v pozitivním, nebo negativním smyslu), a vzhledem k tomu, že toto NEJ vybíráme z množiny věcí, osob, jevů či aspektů, užíváme ve větách často předložky „of“ nebo „in“.

He is the most handsome guy in the group! (Je to nejhezčí chlap ze skupiny!)
This book is the best! (Tahle kniha je nejlepší!)
I’m looking for the most suitable candidate for this position. (Hledám nejvhodnějšího kandidáta na tuto pozici.)
Haven’t you said you are the bravest of us? (Neříkal jsi, že jsi nejodvážnější z nás?)

Zprávy psané ve zjednodušené angličtině: News in Levels

Mnoho studentů angličtiny by rádo četlo a rozumělo anglickým zprávám. nude BrandiMae Studenti obvykle jdou na stránky BBC nebo CNN, a ačkoliv se jedná o dobré zdroje, je často velký problém jim porozumět. Pokud se chcete učit angličtinu, zatímco čtete zprávy, je zde další, lepší způsob. Můžete si otevřít webové stránky www.newsinlevels.com, kde najdete každý den 2 nové zprávy psané ve třech úrovních obtížnosti. S jednoduchým rozřazovacím testem, který naleznete na stránkách, zjistíte Vaši úroveň a ihned můžete číst a poslouchat zprávy.

NewsinLevels udržuje stejný počet slovíček v každé lekci, takže čtete a posloucháte ty samé slovíčka pořád dokola, pro efektivnější zafixování v paměti. V každém článku rovněž naleznete pár vyznačených slovíček z vyšší úrovně. Procvičujete tedy stejná slovíčka a navíc se naučíte nová slovíčka z pokročile úrovně. Pokud čtete a posloucháte zprávy z jedné úrovně, po určité době, obvykle 3 měsíců, budete znát téměř všechny slovíčka z dané úrovně. Tímto způsobem se učíte angličtinu přirozeně používáním jazyka.

Projekt News in Levels byl spuštěn loňský rok, s cílem pomáhat studentům anglického jazyka porozumět zprávám. Pokud používáte News in Levels každý den, Vaše čtecí a poslechové dovednosti se časem zdokonalí.

Za tým News in Levels

Libor Škodík

Vánoce v USA a Velké Británii

Vánoce v obou zemích mají své tradice a specifika. Zásadním rozdílem je ale hlavně datum, které se soustředí na dobu, kdy my v ČR už pojídáme zbytky kapra – na 25. minnie full prosince.

Vánoce ve Velké Británii

Stejně jako v ČR jsou týdny před Štědrým dnem věnovány zdobení domů, které se prakticky shoduje s tím, jak ho známe my, a také rozesílání vánočních pohlednic (Christmas cards) blízkým a známým.

Štědrý den (Christmas Eve) oficiálně není uznán jako svátek a většina lidí tak musí stejně jako běžně do práce. Večer je ovšem věnován stejně jako u nás posezení s nejbližšími, ať už to je rodina či přátelé. Doma a často také v restauracích se setkávají skupiny lidí, kteří si užívají vánoční atmosféru a předvečer velké oslavy u popíjení svařeného vína (mulled wine). Je to právě v tento den v noci, kdy anglický ježíšek (Father Christmas) rozdává dárky do zavěšených ponožek (stockings). Někteří lidé mu rádi za jeho štědrost a na dlouhou cestu nechávají jako pozornost sušenky a mléko nebo dokonce něco ostřejšího na zahřátí na dlouhou cestu. Dárky se ovšem otevírají (pokud nechcete podvádět) až na druhý den odpoledne, tedy 25. 12. (Christmas Day), což je základní datum anglických Vánoc.

Tehdy také Angličané připravují vánoční večeři (Christmas dinner), které dominuje krocan (turkey). Krocan je pečený v troubě s různými druhy zeleniny a podávají se k němu různé druhy hutných omáček (gravy). Po krocanovi následuje tradiční Christmas pudding, podávaný teplý a přelitý sladkou omáčkou. K vánoční večeři patří neodmyslitelně také tzv. Christmas crackers, které si můžeme představit jako sušenky, uvnitř nichž každý rodinný příslušník najde papírek se rčením nebo vtipem či malý suvenýr. Večeře je tradičně podávána ještě za světla.

26. 12. angličané nazývají jako Boxing Day a jeho název plyne z tradice, kdy nemajetné obyvatelstvo chodilo s krabicemi dům od domu a odnášelo si zbytky vánoční večeře, ovoce, oblečení či drobné peněžní obnosy. Tato tradice má své kořeny v půlce 19. století za vlády královny Viktorie. I dnes je v tento den běžné, že nejrůznější církevní a charitativní organizace věnují tento den chudým. Je také tradicí na Boxing Day navštěvovat rodinu a hrát nejrůznější venkovní hry či vyjet do přírody na lov nebo sledovat koňské závody.

Vánoce v USA

Vánoce v USA se díky vzájemným historickým vazbám velmi podobají těm anglickým.

Stejně jako ve VB je běžné 24. 12. pracovat a večer se scházet s nejbližšími na večeři a popíjet nejčastěji vaječný koňak (eggnog). centrálním datem 25. 12., kdy hlavně děti nacházejí ve svých ponožkách dárky od Santa Clause (kterému se také říká St. Nick či Kris Kringle), na rozdíl od VB si je mohou rozbalit hned ráno po probuzení.

Tradiční vánoční večeře na Christmas Day se také skládá zejména z pečeného krocana (existuje také množství variací, jako je podávání šunky), brambor a vánočních koláčů (Christmas pies), upečených z kuřete, brusinek a jedlých kaštanů. Receptů na ně je ale velké množství a mohou být slané i sladké.