Chicago za 24 hodin

Napsat komentář

Chicago je třetí největší město Spojených států, žije zde přes 2.7 miliónů lidí. Je to město známé pro jazz, blues, mafiánské prostředí v čele s Al Caponem, druhý nejvyšší mrakodrap v USA, svoji nadzemku a pro nás také velkou populaci Čechů. Stojí za návštěvu?

Nedávno jsem Chicago navštívil a snažil se nasát atmosféru za pouhých 24 hodin, což je dle mého názoru nakonec příliš krátká doba. Bohužel čas není jediná věc, která vás může v Chicagu omezit, protože výlet do Chicaga může taky vyjít poměrně draho.

Doprava

Do Chicaga jsme jeli z města St. Louis a využili k tomu autobus společnosti Megabus, což vyšlo na 66 USD na osobu tam i zpět. Cesta trvala 5 hodin plus 30 minut pauza na jídlo. V autobuse je elektická zásuvka i free wi-fi (zablokované jsou služby pro streamování hudby či videa). Pokud chcete využít služeb Megabusu, vyplatí se koupit lístky dopředu, ušetříte. Existují i další možnosti dopravy do města, ze St. Louis lze např. jet vlakem. Ten je ale dražší.

V centru Chicaga se dá poměrně dobře chodit a pokud máte hodně času, není potřeba moc využívat hromadnou dopravu. Ve městě funguje místní metro, což je z větší části nadzemka a autobusy, síť je dost hustá a vlaky jezdí často. Jednodenní jízdné (které platí 24 hod) přijde na 10 USD.

Hotel

Další věc, kterou je potřeba většinou vyřešit je ubytování. Rozhodně doporučuju ubytovat se v centru (oblast nazývaná Loop a oblast na sever od ní kolem Michigan avenue), pokud zůstáváte jen jednu dvě noci. My jsme bydleli v hotelu Courtyard řetězce hotelů Marriott, který můžu jen doporučit. V hotelu je bazén (dá se v něm i plavat, přestože je poměrně plýtký), sauna, whirpool i tělocvična a to vše zdarma. Na uvítanou si můžete na pokoji udělat v malém kávovaru kávu, nebo čaj. Obsluha je velice vstřícná, na požádání vám dá mapu města a uschovají vám věci i po check-outu, takže můžete poslední den chodit ve městě bez tašek. Pokoje jsou útulné a zdobí je fotografie Chicaga.

Pokud si hotel objednáte přes Expedia.com, budou vám peníze strženy až na místě. Nezapomeňte, že zobrazené ceny většinou nezahrnují daň, nás vyšel pokoj pro dva s „king sized“ postelí na 126.87 USD včetně daně.

Jazz

První den večer jsem si zašel na jazz do známého baru Andy’s Jazz Club (který je shodou okolností přímo naproti hotelu Courtyard), kde hrajou kapely a jednotlivci živě každý den v týdnu. Vstupné bývá 10 nebo 15 USD a drinky stojí 10-12 USD. Také zde vaří, můžete tak spojit poslech jazzu s večeří. Já si dal koktejl Agave margharita a pokud vám chutná klasická verze tohoto nápoje, vřele doporučuju zkusit i tuto.

Vyhlídka

Na vyhlídku můžete jít jak do nejvyšší budovy ve městě – Willis Tower, která byla svého času dlouho nejvyšší budovou světa, nebo do John Hancock Observatory, která je o něco níž, ale nabízí open-air skywalk (nemusíte být za sklem). Obě vyhlídky stojí 18 USD. Další možností je navštívit Signature Lounge (bar) nebo Signature Room (restaurace) a mít vyhlídku v ceně konzumace.

Jídlo

Chicago nabízí spoustu možností ke stravování a různé mezinárodní kuchyně (vyhlášená je zde např. mexická), díky množství imigrantů ve městě. Nabízí taky několik unikátních pokrmů, které jinde nenajdete.

Chicago style hot dog

Chicago style hot dog – hovězí hot dog v měkkném rozřízlém rohlíku sypaném mákem, s drobně nakrájenou cibulí a zelenou paprikou, hořčicí, nakládanou okurkou, sterilizovanými kozými rohy (chili) a kouskem rajčete. To vše posypané celerovou solí. Pokud vám některá ingredience nevoní, nebo chcete nějakou přidat, jsou v místních hot dog bistrech k mání i jiné variace. Naše jsme si dali v provozovně Downtown Dogs a byli vynikající. Cena 3-4 USD.

Italian beef sandwich – sandwich s tenkými plátky hovězího masa, bulkou namáčenou do šťávy z masa, obložený zelenou sladkou paprikou. Cena byla do 8 USD.

Deep dish pizza – Pizza, Chicago style. Krusta je tenká a měkká a na okrajích vyšší, takže se do ní vejde mnohem více ingrediencí (toppings), jinak se jedná více méně o chuť pizzy jak ji známe. Zašli jsme si na ní do Gino’s East a poskládali si malou pizzu sami, základ stál 15 USD a každá ingredience/topping pak 2 USD. Tato nejmenší pizza byla akorát pro dvě osoby. Protože jsme byli v nově otevřené provozovně, dostali jsme zadarmo předkrm dle našeho výběru. Vybrali jsme Smoked Salmon Crostini a udělali jsme moc dobře. Doporučuju si k pizze dát i víno, které zpříjemní čekání na pizzu a dobře vás naladí. Ceny za láhev se pohybují kolem 50 USD.

Pop tart

Byli jsme se taky podívat do hipsterské čtvrti Chicaga a zašli do kavárny The Wormhole Coffee. Je vyzdobená filmovými plakáty a autem z filmu Návrat do budoucnosti v životní velikosti. Doporučujeme zajít na snídani a dát si např. domácí borůvkový pop tart.

Chicago je také jedno z mála míst, kde můžete ochutnat maso z bizona. Na to jsme bohužel neměli čas, ale pokud si ho uděláte, zajděte si na něj do Harry Carray’s. Steak z tohoto vzácného masa tam vyjde na 40 USD, ale mělo by to stát za to.

Atmosféra

Chicago je určitě město, které má svůj jedinečný charakter. Je to způsobeno hlavně nadzemkou v ulicích, která v jiných městech v této podobě není. Na každém rohu je nějaký zajímavý obchod, kavárna, nebo čajovna. Ve městě je několik vyhlášených muzeí a galerií. Lze tak vidět spoustu zajímavých exponátů, od klasických obrazů až po ponorku.

Chicago má také spoustu parků, které mimo zimní měsíce určitě stojí za navštívení. Ulice jsou také často doplněny uměním.

Celkově se jedná o zajímavé a moc pěkné město. V samotném centru města je podle mě dost bezpečno, problém může asi nastat leda v noci, parku, nebo na jednom z několika známých problémových míst, které lze předem vyhledat a obejít.

Návštěvu větrného města určitě doporučuju, ale taky radím zůstat alespoň dvě noci. 24 hodin je na město tohoto formátu poměrně málo.

Jak vycestovat do Spojených států?

Napsat komentář

Občané České republiky již nepotřebují k návštěvě Spojených států amerických víza. Pokud chcete vycestovat pouze na dovolenou nebo za účelem obchodní cesty do 90 dní, stačí se elektronicky zaregistrovat online v systému ESTA. To vás přijde v případě úspěšné přihlášky na 14 USD. Více informací najdete např. na stránkách amerického velvyslanectví: Cestování do USA bez víz ESTA.

Postup:

Vyplnit a zaplatit ESTA registraci. To provedete na adrese https://esta.cbp.dhs.gov/esta/, přičemž se lze přepnout do češtiny a celý formulář vyplnit česky. Platbu musíte provést platební kartou. Pokud máte tento typ plateb zablokovaný, je potřeba se obrátit na vaši banku.

Počkat na potvrzení žádosti. Mělo by se jednat o rychlý proces, pokud nemáte záznamy v trestním rejstříku a neberete drogy. Výsledné potvrzení si vytiskněte a vemte s sebou.

Koupit letenku. Poslední letiště, na kterém budete nastupovat/přestupovat před příletem do USA bude také letiště, kde projdete vstupní kontrolou a pohovorem s americkým úředníkem. Ten rozhodne, zda vás (a vaše zavazadla) pustí do země. Doporučuju si na tento přestup vyhradit dost času, jedna hodina byla tak tak, a být fronta o něco delší, uletí mi letadlo. Nezapomeňte taky, že čas odletu není to stejné jako čas, kdy se otevírá/zavírá brána (čas odletu je čas, kdy letadlo opouští runway).

Před pohovorem vyplnit další formulář. Ten dostanete v letadle a obsahuje také informace o vašich zavazadlech. Dejte si pozor, co do USA přivážíte, mohlo by to zabránit vám, nebo vašim zavazadlům dostat se na americkou půdu. A pozor! Každý stát Spojených států může mít jiná další omezení na to, co lze dovézt. Dovážené zboží do hodnoty 100 USD by mělo být osvobozené od placení cla, ale existují různé výjimky např. na alkohol. Ze zkušenosti můžu říct, že nějaké to pivo navíc projde bez problému, ale raději vždycky zkontrolujte, co můžete vzít, za co jste ochotni zaplatit clo a co raději nechat doma.

Pohovor s imigračním úředníkem. Každý musí absolvovat krátký pohovor. Ptát se vás budou na účel cesty, vyjasnění toho, co dovážíte apod. Po pohovoru je potřeba znovu absolvovat kontrolu vás a příručního zavazadla.

A to je vše. Přejeme šťastnou cestu!

Smetana, šlehačka, zakysaná smetana. Máte v tom jasno?

Napsat komentář

Smetana, šlehačka, zakysaná smetana. Umíte je správně přeložit?

Ve všech případech používáme slovo cream (obecně krém, smetana, smetanový atp.), pokaždé však trochu jinak:

smetana je (whipping) cream
šlehačka je whipped cream (doslova našlehaná smetana)
zakysaná smetana je sour cream (od slova sour – kyselý)

Slovo cream ve významu smetanový se může použít jako přídavné jméno pro výrobek ze smetany (např. cream cake) nebo jako barva.

Kondicionály (podmínkové věty)

Napsat komentář

Podmínkové věty ze své podstaty vyjadřují, za jaké podmínky, za jaké situace se něco stane, případně za jaké podmínky by se něco stalo. Popisují tedy výsledek něčeho, co se může v přítomnosti nebo budoucnosti stát, anebo něčeho, co se mohlo stát v minulosti (ale nestalo). Jsou lehce rozeznatelné – jsou to souvětí, složená minimálně ze dvou vět, přičemž jednu z nich vždy uvádí spojka if. Proto je v angličtině můžeme nalézt také pod názvem „if clauses“. Dělí se na několik typů.

Nultý kondicionál (zero conditional)

Popisuje stálé pravdy – události či věci, které se dějí vždy, když je naplněn určitý předpoklad. Slovesa obou vět mají tvar přítomného času. If proto v těchto větách pak může být běžně nahrazeno spojkou when. Proto také české překlady vět můžeme uvozovat nejen spojkou pokud, ale také pomocí když nebo vždy když.

Může jít o obecné děje – typickým příkladem je věta:

If/when you heat water to 100 degrees celsius, it boils. (Pokud zahřejeme vodu na 100 °C, začne se vařit.)
If/when the sun goes down, it gets dark. (Když slunce zapadne, je tma.)

Týkají se ale také „osobních pravd“:

If/when I drink coffee, I get a headache. (Vždycky, když si dám kafe, začne mě bolet hlava.)
If/when I eat peanuts, I get swollen. (Vždycky oteču, když sním buráky.)

První kondicionál (first conditional)

Popisuje události v budoucnosti, které se pravděpodobně nebo velmi pravděpodobně stanou, pokud bude naplněn určitý předpoklad. Hlavní věta obsahuje sloveso v budoucím čase, vedlejší podmínková věta obsahuje sloveso v přítomném čase. If zde můžeme přeložit jako jestliže, pokud.

If I catch the early bus, I will come visit you. (Jestliže stihnu dřívější autobus, přijdu tě navštívit.)
If I see her, I will tell her. (Pokud ji uvidím, řeknu jí to.)
I will go shopping on the way home if I have time. (Jestliže budu mít čas, nakoupím po cestě domů.)

Pozor! v některých případech můžeme ve větách vedlejších podmínkových narazit i na přítomný průběhový čas:

If they are going, I will stay at home. (Pokud oni půjdou taky, já zůstanu doma.)

Za určitých podmínek je také možné v obou větách použít budoucí čas:

If you will drive this fast, the police will catch you. (Pokud pojedeš takhle rychle, policajti tě určitě chytí.)

Zde mluvčí vyjadřuje nespokojenost s konáním řidiče, kterému se jednání asi nedá vymluvit. Pomocí užití will naznačuje nejen nespokojenost, ale také zdůrazňuje svoje přesvědčení o tom, co říká.

Druhý kondicionál (second conditional)

Popisujeme jím události v budoucnosti i v přítomnosti. Tentokrát ale takové, které se velice pravděpodobně nestanou. Říkáme, co by bylo, kdyby byla naplněna nějaká podmínka. To, že bude naplněna, je ale jednoduše hodně nepravděpodobné. Hlavní věta používá podmiňovací způsob (would + infinitiv), vedlejší podmínková věta užívá minulý čas. If zde překládáme jako kdyby.

If you didn’t smoke, you would not cough so much now. (Kdybys nekouřil, nekašlal bys teď tak moc.)
If I had some spare time, I would learn Chinese. (Kdybych měl nějaký volný čas, učil bych se čínsky.)
I would not go out in the rain without an umbrella if I were you. (Kdybych byl tebou, nechodil bych do deště bez deštníku.)
What would you say if I asked you to go out with me? (Co bys řekla, kdybych tě pozval na rande?)

Třetí kondicionál (third conditional)

Ještě více pojednává o nereálných záležitostech, navíc o těch, které už jsou minulostí a nelze je zvrátit. Říká, co by bývalo, kdyby. Tedy co by se muselo stát, aby minulost byla změněna a věci by teď byly jinak. Gramatická stavba věty je zde nejsložitější. V hlavní větě použijeme minulý podmiňovací způsob (would have + příčestí minulé), ve vedlejší podmínkové větě použijeme předminulý čas. If má zde formu kdyby býval/bývalo/bývala…

I wouldn’t have been this tired if I had gone to bed earlier. (Nebyla bych teď bývala tak unavená, kdybych byla šla dřív spát. – tedy v obecné češtině Nebyla bych teď tak unavená, kdybych šla dřív spát. Ale nešla jsem a teď v práci klimbám.)
You would have not missed your plane if you had woken up on time. (Kdybys byl vstal včas, nebylo by ti uletělo letadlo. Pozdě bycha honit, teď letadlu máváš z odletové haly.)
If I had met you earlier, I would have married you. (Kdybych tě potkal dřív, oženil bych se s tebou. Ale už jsem si vzal jinou.)

Jazykové certifikáty z angličtiny

Napsat komentář

Čeští studenti angličtiny mají k dispozici několik možností jak doložit svou znalost jazyka. V ČR se angličtina dlouhodobě testuje několika způsoby, které se mezi sebou do určité míry liší v závislosti na tom, jakou funkci má certifikát dále plnit. Minimálně jedno mají ale všechny zkoušky zakončené vydáním certifikátu společné – v očích personalistů, akademických výběrových komisí či potenciálních zaměstnanců si jejich vlastnictvím výrazně polepšíte! Na mnoha fakultách českých univerzit a VŠ jsou navíc jejich držitelům přiznávány výhody – např. je jim zrušena povinnost absolvovat v rámci studia zápočty či přijímací zkoušky z AJ.

Zkoušky ESOL

Asi nejznámější a nejužívanější způsob testování u nás, patřící také mezi světově nejuznávanější kvalifikace, je veden pod záštitou cambridgeské univerzity. Certifikát je uznáván mnoha zeměmi světa, nicméně z povahy věci odkazuje převážně na znalost britské angličtiny.

Zkoušky jsou pořádány třikrát ročně – na jaře, v létě a na podzim, přičemž jsou rozděleny do dvou dnů, kdy je zvlášť testován ústní projev a ostatní části zkoušky. Zkoušky jsou pořádány Britským centrem (British Council), a to v jedenácti městech ČR. Testují se všechny čtyři jazykové dovednosti – poslech, mluvení, četba a psaní, a to ve všech pěti jazykových úrovních podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky (A1 – C2).

V případě zkoušek ESOL jsou tedy nabízeny varianty obtížnosti ve formě tzv. KET, PET, FCE, CAE, CPE. Podle úrovně, ze které by uchazeč rád certifikát získal, se také odlišuje cena zkoušky.

Nově lze zkoušky ESOL skládat také v počítačové formě, která může představovat výrazné ulehčení průběhu testování a zejména představuje možnost, jak složit zkoušku i mimo oficiálně stanovované termíny.

Více informací naleznete na http://www.britishcouncil.org/cz/czechrepublic.htm.

Zkoušky IELTS

Tyto zkoušky jsou taktéž zaštiťovány Britským centrem a jsou zaměřeny na kandidáty, kteří by rádi studovali či pracovali ve VB, Austrálii, Kanadě, USA nebo na Novém Zélandu či do těchto zemí dokonce emigrovali.

V závislosti na očekávání uchazečů je možné zvolit dva způsoby testování – tzv. IELTS Academic (pro studium na univerzitách a práci v zahraničí) a IELTS General Training (pro ty, kteří chtějí do zmíněných zemí emigrovat, absolvovat tam školení či odbornou přípravu nebo studovat jinde než na univerzitách).

Testování probíhá častěji než u zkoušek ESOL – v průměru čtyřikrát měsíčně v cca 130 zemích světa. Test tedy je možné podstoupit i v jiné zemi než v mateřské zemi kandidáta. V ČR se můžete přihlásit do testovacího centra v Praze či Brně.

Test se skládá taktéž ze čtyř částí, většinou jsou v rámci dvou dnů provedeny zároveň psané části zkoušky (poslech, čtení, psaní) a zvlášť pak rozhovor. Na rozdíl od zkoušek ESOL, kde si kandidát dopředu musí zvolit úroveň své znalosti angličtiny, ze které je testován, u zkoušek IELTS uchazeči nejsou nuceni podstupovat riziko, že zkoušku nesloží, jelikož jim jsou dle úrovně schopností v každé z částí udělovány známky 1-9. Průměr jednotlivých částí pak tvoří výslednou známku. Každá instituce, která IELTS akceptuje, si stanovuje vlastní minimální bodové hranice, nutné pro akceptaci kandidáta.

Více informací naleznete na http://takeielts.britishcouncil.org/.

Pro oba typy výše popsaných zkoušek nabízí Britské centrum také přípravné kurzy a další materiály k zapůjčení.

Zkoušky TOEFL

Tyto zkoušky vytvořila a nabízí americká testovací organizace Educational Testing Service (ETS) primárně za účelem ohodnotit úroveň znalostí anglického jazyka u uchazečů o studium v angličtině, jejichž znalosti se pohybují mezi úrovní B1 až C1 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky.

Testování probíhá nejčastěji a na nejvíce místech ze všech různých typů zkoušek – ve více než 165 zemích světa třicet až čtyřicetkrát za rok. V ČR je možné zkoušku podstoupit v Praze a Ostravě. Na rozdíl od předchozích variant probíhá zkouška v jediný den po dobu cca 4,5 hodiny, kdy je uchazeč zkoušen ze všech čtyřech jazykových dovedností. Součástí sekcí Speaking a Writing jsou ovšem také tzv. Integrated Tasks, tedy úkoly kombinující jednotlivé dovednosti.

Obecně existují dva formáty testování TOEFL – internetový a papírový. Většinou, stejně tak v ČR, se můžete setkat s prvním typem zkoušky, tzv. TOEFL iBT, který se testuje na počítači vybaveném sluchátky a mikrofonem a připojeném k Internetu. Testovaný buď vybírá z několika možností odpovědí, z nichž jen jedna je správná, nebo informace třídí, případně odpovídá ústně do mikrofonu (resp. písemně prostřednictvím klávesnice).

Výsledkem zkoušky je celkové bodové skóre v rozmezí 0-120 bodů. Součástí výsledku je také písemné hodnocení výkonu. Zkoušku tedy stejně jako u IELTS nelze nesložit. Každá jednotlivá instituce, která TOEFL akceptuje, si ovšem stanoví své vlastní minimální bodové hranice.

Zásadním rozdílem zkoušek TOEFL je omezená doba jejich platnosti, která je stanovena na dva roky od vydání certifikátu.

Více informací naleznete na http://www.ets.org/toefl.

Zkoušky City & Guilds

Tyto zkoušky probíhají pod záštitou stejnojmenné britské neziskové vzdělávací a certifikační instituce. Certifikát je uznáván zaměstnavateli, při vstupu na univerzity a vysoké školy a pro účely dalšího vzdělávání.

V ČR je možné složit dva typy zkoušek, zaměřené na všeobecnou a obchodní angličtinu všech úrovní. Testovací centra jsou rozmístěna po celé republice. Jedná se o přibližně 25 míst – univerzity, gymnázia, původní státní jazykové školy či soukromé jazykové školy. Tento systém umožňuje studentům skládat zkoušku s vlastními učiteli a v rámci vlastní školy.

Zkoušky jsou určeny těm, kteří se chtějí ucházet o studium na českých i zahraničních vysokých školách. Jsou vhodné také pro zaměstnance institucí státní správy a ostatních českých i mezinárodních společností.

Termíny zkoušek jsou flexibilní a jsou vyhlašovány podle potřeby kandidátů – některá centra vyhlašují termíny každý měsíc. Významným rozdílem oproti předchozím je fakt, že písemnou a ústní část lze skládat nezávisle na sobě a na různých úrovních, což kandidátům umožňuje zaměřit se na konkrétní oblasti dle potřeby. Během zkoušky je také povoleno používat výkladový slovník.

Více informací naleznete na http://www.cityandguilds.cz/.

Stupňování přídavných jmen

Napsat komentář

Protože zde existuje množství výjimek, je teoretický rozbor tohoto gramatického jevu určitě složitější než následná praxe. Nelze zde hovořit o jasně daných pravidlech, nicméně jde přece jen hlavně o to si jednotlivá nejčastěji používaná adjektiva v běžné řeči zapamatovat, což vzhledem k tomu, jak často je uslyšíme, není žádný problém. Takže se nebojme a hurá do toho!

Stejně jako v češtině rozlišujeme tři tvary anglických adjektiv:

základní tvar (nice, heavy, handsome)
komparativ (nicer, heavier, more handsome)
– srovnává dva a více věcí, vlastností, jevů
superlativ (nicest, heaviest, (the) most handsome)
– vybírá z množiny to, co vyniká nad zbytek

Jak je vidět v příkladech v závorkách, mohou komparativy a superlativy různých adjektiv nabývat mírně rozdílných forem v závislosti na tom, kolik slabik přídavné jméno má a na tom, zda končí samohláskou či souhláskou. Podle toho můžeme obecně rozdělit adjektiva na několik skupin.

Přídavná jména krátká

Adjektiva v zásadě jednoslabičná nebo dvouslabičná. Komparativ se tvoří přidáním koncovky -er (případně -r či -ier) ke kořeni slova, superlativ přidáním koncovky -est (případně -st či -iest) ke kořeni slova.

1. Končící souhláskou

clean (čistý) – cleaner – cleanest
cheap (levný) – cheaper – cheapest
short (krátký) – shorter – shortest

2. Končící samohláskou -y

dry (suchý) – drier – driest
heavy (těžký) – heavier – heaviest
dirty (špinavý) – dirtier – dirtiest
shy (stydlivý) – shyer – shyest (výjimka, -y se nemění na -i)

3. Končící slabikou -er nebo -le

clever (chytrý) – cleverer – cleverest
simple (jednoduchý) – simpler – simplest
humble (skromný) – humbler – humblest

Přídavná jména dlouhá

Obsahují dvě slabiky či více než dvě slabiky, což znemožňuje „jednoduchý“ způsob skloňování. Skloňujeme tedy opisem pomocí „more“ a „(the) most“ + adjektivum. Právě tímto opisem ale můžeme vyjádřit i stupňování negativní, a to pomocí „less“ a „(the) least“ + adjektivum.

handsome (hezký) – more handsome (hezčí)/less handsome (méně hezký) – (the) most handsome/ (the) least handsome (nejméně hezký)
difficult (složitý) – more difficult/less difficult – (the) most difficult/(the) least difficult
amazing (úžasný) – more amazing/less amazing – (the) most amazing/(the) least amazing
common (běžný) – more common/less common – (the) most common/(the) least common

Nepravidelná přídavná jména

Některá adjektiva stupňujeme naprosto odlišně:

good (dobrý) – better – best
bad (špatný) – worse – worst
far (vzdálený) – farther – farthest

Specifická adjektiva

Některá adjektiva mohou mít dokonce dvojí skloňování bez toho, že by se jim jakkoliv měnil význam.

simple – simpler/more simple – simplest/(the) most simple
stupid – stupider/more stupid – stupidest/(the) most stupid
quiet – quieter/more quiet – quietest/(the) most quiet
clever – cleverer/more clever – cleverest/(the) most clever

Příklady

Komparativ

U komparativu srovnáváme dvě či více věcí a k tomuto srovnání používáme spojku than, v některých případech i spojku as.

I’m more fluent in English than you/than you are. (Anglicky mluvím plynuleji než ty.)
Let’s be quieter than the last time. (Pojďme být tentokrát tišší.)
They are less efficient than us/than we are. (Jsou méně výkonní než my.)
You are as old as I am. (Jsi tak starý jako já.)
The sky is not as clear as yesterday. (Nebe není tak modré jako včera.)

Superlativ

Superlativ vyjadřuje, že je něco jednoduše NEJ (a to ať v pozitivním, nebo negativním smyslu), a vzhledem k tomu, že toto NEJ vybíráme z množiny věcí, osob, jevů či aspektů, užíváme ve větách často předložky „of“ nebo „in“.

He is the most handsome guy in the group! (Je to nejhezčí chlap ze skupiny!)
This book is the best! (Tahle kniha je nejlepší!)
I’m looking for the most suitable candidate for this position. (Hledám nejvhodnějšího kandidáta na tuto pozici.)
Haven’t you said you are the bravest of us? (Neříkal jsi, že jsi nejodvážnější z nás?)

Zprávy psané ve zjednodušené angličtině: News in Levels

Napsat komentář

Mnoho studentů angličtiny by rádo četlo a rozumělo anglickým zprávám. Studenti obvykle jdou na stránky BBC nebo CNN, a ačkoliv se jedná o dobré zdroje, je často velký problém jim porozumět. Pokud se chcete učit angličtinu, zatímco čtete zprávy, je zde další, lepší způsob. Můžete si otevřít webové stránky www.newsinlevels.com, kde najdete každý den 2 nové zprávy psané ve třech úrovních obtížnosti. S jednoduchým rozřazovacím testem, který naleznete na stránkách, zjistíte Vaši úroveň a ihned můžete číst a poslouchat zprávy.

NewsinLevels udržuje stejný počet slovíček v každé lekci, takže čtete a posloucháte ty samé slovíčka pořád dokola, pro efektivnější zafixování v paměti. V každém článku rovněž naleznete pár vyznačených slovíček z vyšší úrovně. Procvičujete tedy stejná slovíčka a navíc se naučíte nová slovíčka z pokročile úrovně. Pokud čtete a posloucháte zprávy z jedné úrovně, po určité době, obvykle 3 měsíců, budete znát téměř všechny slovíčka z dané úrovně. Tímto způsobem se učíte angličtinu přirozeně používáním jazyka.

Projekt News in Levels byl spuštěn loňský rok, s cílem pomáhat studentům anglického jazyka porozumět zprávám. Pokud používáte News in Levels každý den, Vaše čtecí a poslechové dovednosti se časem zdokonalí.

Za tým News in Levels

Libor Škodík

Vánoce v USA a Velké Británii

Napsat komentář

Vánoce v obou zemích mají své tradice a specifika. Zásadním rozdílem je ale hlavně datum, které se soustředí na dobu, kdy my v ČR už pojídáme zbytky kapra – na 25. prosince.

Vánoce ve Velké Británii

Stejně jako v ČR jsou týdny před Štědrým dnem věnovány zdobení domů, které se prakticky shoduje s tím, jak ho známe my, a také rozesílání vánočních pohlednic (Christmas cards) blízkým a známým.

Štědrý den (Christmas Eve) oficiálně není uznán jako svátek a většina lidí tak musí stejně jako běžně do práce. Večer je ovšem věnován stejně jako u nás posezení s nejbližšími, ať už to je rodina či přátelé. Doma a často také v restauracích se setkávají skupiny lidí, kteří si užívají vánoční atmosféru a předvečer velké oslavy u popíjení svařeného vína (mulled wine). Je to právě v tento den v noci, kdy anglický ježíšek (Father Christmas) rozdává dárky do zavěšených ponožek (stockings). Někteří lidé mu rádi za jeho štědrost a na dlouhou cestu nechávají jako pozornost sušenky a mléko nebo dokonce něco ostřejšího na zahřátí na dlouhou cestu. Dárky se ovšem otevírají (pokud nechcete podvádět) až na druhý den odpoledne, tedy 25. 12. (Christmas Day), což je základní datum anglických Vánoc.

Tehdy také Angličané připravují vánoční večeři (Christmas dinner), které dominuje krocan (turkey). Krocan je pečený v troubě s různými druhy zeleniny a podávají se k němu různé druhy hutných omáček (gravy). Po krocanovi následuje tradiční Christmas pudding, podávaný teplý a přelitý sladkou omáčkou. K vánoční večeři patří neodmyslitelně také tzv. Christmas crackers, které si můžeme představit jako sušenky, uvnitř nichž každý rodinný příslušník najde papírek se rčením nebo vtipem či malý suvenýr. Večeře je tradičně podávána ještě za světla.

26. 12. angličané nazývají jako Boxing Day a jeho název plyne z tradice, kdy nemajetné obyvatelstvo chodilo s krabicemi dům od domu a odnášelo si zbytky vánoční večeře, ovoce, oblečení či drobné peněžní obnosy. Tato tradice má své kořeny v půlce 19. století za vlády královny Viktorie. I dnes je v tento den běžné, že nejrůznější církevní a charitativní organizace věnují tento den chudým. Je také tradicí na Boxing Day navštěvovat rodinu a hrát nejrůznější venkovní hry či vyjet do přírody na lov nebo sledovat koňské závody.

Vánoce v USA

Vánoce v USA se díky vzájemným historickým vazbám velmi podobají těm anglickým.

Stejně jako ve VB je běžné 24. 12. pracovat a večer se scházet s nejbližšími na večeři a popíjet nejčastěji vaječný koňak (eggnog). centrálním datem 25. 12., kdy hlavně děti nacházejí ve svých ponožkách dárky od Santa Clause (kterému se také říká St. Nick či Kris Kringle), na rozdíl od VB si je mohou rozbalit hned ráno po probuzení.

Tradiční vánoční večeře na Christmas Day se také skládá zejména z pečeného krocana (existuje také množství variací, jako je podávání šunky), brambor a vánočních koláčů (Christmas pies), upečených z kuřete, brusinek a jedlých kaštanů. Receptů na ně je ale velké množství a mohou být slané i sladké.

Modální slovesa sekundární

Napsat komentář

Sekundární modální slovesa mají v přítomném čase naprosto stejné tvary, s jakými se setkáme u modálních sloves primárních. Velmi důležitým rozdílem ovšem je, že nesou ve větě zcela jiný význam. Vyjadřují názor nebo postoj mluvčího k tomu, co říká. Jinak řečeno, vyjadřují míru přesvědčení mluvčího o nějakém jevu.

Sekundární modální slovesa nepoužívají žádné opisy. Vyjadřují současný názor mluvčího na nějaký děj bez ohledu na to, zda se momentálně děje, bude dít nebo se již dříve stal. Proto, že vyjadřujeme svoje přesvědčení, nesetkáme se s těmito modálními slovesy v jiné podobě než v oznamovacích větách.

Věty tvoříme stejným způsobem jako u primárních modálních sloves. Jediným rozdílem je minulý čas, tedy věty, kterými chceme vyjádřit svůj postoj k tomu, co už se dříve stalo. V tom případě je nutné užít formu dokonavého infinitivu. Vzorec je jednoduchý: modální sloveso + have + třetí tvar slovesa plnovýznamového.

CAN’T (rozhodně ne, snad ne)

Pomocí can’t vyjadřujeme, že jsme si jistí, že něco tak není, nebo jsme přesvědčeni o tom, že to tak být přece nemůže.

You can’t be serious! (To nemůžeš myslet vážně!)
They can’t hate each other! They are siblings after all! (Přece se nemůžou nenávidět, jsou to sourozenci!)

Pokud chceme vyjádřit přesvědčení o věci minulé, můžeme v tomto ojedinělém případě použít jak can’t, tak couldn’t.

She can’t/couldn’t have seen the film, she doesn’t know a thing about it. (Nemohla ten film vidět, neví o něm nic.)
They can’t/couldn’t have stolen it, they have alibi. (Nemohli to ukrást, mají alibi.)

MUST (určitě ano)

Pomocí must vyjadřujeme, že podle nás něco nějak musí být. Jsme si tedy jisti, že máme pravdu.

You must be joking! (To si musíš dělat srandu!)
It must be very nice music if you can listen to it over again. (To musí být hodně dobrá hudba, když ji můžeš poslouchat pořád dokola.)
That must have been a good weekend, you glow! (To ale musel být skvělý víkend, celá záříš!)
He must have completely lost his mind! (To mu muselo úplně přeskočit!)
They must have lost track of time. (Museli zapomenout, kolik je hodin.)

MAY, MIGHT COULD (možná ano)

Tato tři slovesa použijeme, pokud si nejsme zcela jistí tím, co se stalo, co se děje nebo co se stane. Might a could vyjadřují o trošku menší úroveň jistoty než may. V celku se ale dá říct, že je můžeme úplně klidně zaměnit bez toho, že by se změnil význam řečeného.

She can be right. (Možná, že má pravdu.)
They might not come. (Je možné, že nepřijdou.)
They might prove us wrong but that won’t change a thing. (Možná, že nám dokážou opak, ale tím se nic nezmění.)
I might have said it, I don’t remember. (Možná jsem to řekla, už si nepamatuju.)
That could have also been the case. (To se taky mohlo stát.)

SHOULD, SHOULDN‘T (mělo/nemělo by to tak být)

Pomocí should a shouldn’t říkáme, že věříme, že by něco mělo nebo nemělo nějak být.

It shouldn’t be so hard, I’ve already done it once. (To by nemělo být tak těžké, už jsem to jednou dělal.)
It should be a piece of cake! (To by měla být hračka.)
I should have believed her. (Měla jsem jí věřit.)
You should have seen his face! He was so surprised! (Měl jsi vidět jeho obličej, byl tak překvapený!)
I shouldn’t have drunk so much! (Neměl jsem tak moc pít!)

& NEEDN’T HAVE … (nemusel jsem)

Pokud se needen’t objeví v tomto opisu, stává se primární modální sloveso modálním slovesem sekundárním, protože tímto tvarem chceme vyjádřit, že jsme něco nemuseli dělat, ale udělali (což je ztráta času, peněz, energie…).

Great, I needen’t have brought my swimsuit, the sea is too cold! (Super, to jsem si ty plavky nemusela brát, když je to moře tak studené!)
I needen’t have studied for so long, the test was a piece of cake. (To jsem se nemusel tak dlouho učit, vždyť ten test byl hračka.)

Toastmasters: zlepšete si angličtinu a prezentační schopnosti!

Napsat komentář

Toastmasters je celosvětová organizace vytvořena za účelem zlepšování prezentačních a komunikačních dovedností svých členů. Zastřešuje jednotlivé kluby, které fungují na lokální úrovni a organizují pravidelná setkávání, kde se především prezentuje, mluví a kritizuje. A protože je většina klubů vedena v angličtině (i v ČR), jedná se o vynikající místo, kde se rozmluvit a zlepšit si angličtinu.

Pro začátek si můžete přečíst článek Naučte se mluvit před lidmi, s Toastmasters od Roberta Vlacha (na konci článku najdete i seznam klubů v ČR). Dalším krokem je pak návštěva setkání vámi vybraného klubu (zdarma), kde vše uvidíte na vlastní oči, možná dostanete i příležitost poprvé přede všemi promluvit a možná se z vás stane i regulérní člen.