Tvoření budoucího času prostého je velice jednoduché. Narozdíl od minulého času prostého nemá angličtina pro tento čas žádné odvozené tvary sloves a stačí tak použít ten základní, spolu s will nebo shall.
Will/shall + infinitiv
Will a shall jsou modální slovesa a používáme je tedy ve spojení s infinitivem jiných sloves:
- I will go to Indonesia for holiday one day. (Jednou pojedu na dovolenou do Indonésie.)
- They will come back at 7 o’clock. (Vrátí se v 7.)
- I‚ll pick you up. (Vyzvednu tě.)
- You will not be allowed to do it. (Nebude ti dovoleno to udělat.)
- She won’t be at the party. (Nebude na párty.)
- We shall see. (Uvidíme.)
‚ll je zkrácený tvar slovesa will. Zápor lze tvořit buď přidáním not, nebo pomocí won’t (will not).
Otázky tvoříme posunutím will/shall na začátek věty:
- Will you arrive in time? Přijedeš v čas?
Použití budoucího času prostého
K vyjádření
- budoucího faktu nebo předpovědi (It will be windy tomorrow.)
- náhlého rozhodnutí (I will do it right now.)
- názoru pomocí think, suppose, doubt, probably apod. (I doubt he will ever pass the exam.)
- silné pravděpodobnosti (The monitor is flickering. Oh, that will be the cable.)
- pozvání (Will you join us for a drink?)
- nabídky nebo požadavku (Shall I do it? Will you do it, please?)
- rozkazu (Will you sit down! You will sit down and you’ll sit down it now!)
Will nebo shall?
Pokud mluvíme o budoucnosti, je will přibližně 10krát častější (nemluvě o ‚ll) než shall, které používáme spíše ve formálním kontextu. Častokrát je shall také upřednostněno u první osoby množného i jednotného čísla (I shall see).
Shall využijeme hlavně pro vyjádření návrhu, nebo při žádosti o radu. V neformální konverzaci se můžeme setkat i s will tam, kde normálně dáváme shall.
- Shall I give you a ring? (Mám ti zavolat?)
- Will I open the window? (Mám otevřít to okno?)
Výjimečně se používá zápor shall not, který může být zkrácen na shan’t.