Čas přítomný prostý (present simple) je v angličtině základním a velice používaným časem. Tento čas je tvořen významovým slovesem v základním tvaru, ke kterému u třetí osoby jednotného čísla přidáváme koncovku -s či -es.
Příklady:
| první osoba | druhá osoba | třetí osoba | |
| jednotné číslo | I work hard. | You work hard. | He/She/It works hard. |
| množné číslo | We work hard. | You work hard. | They work hard. |
Jak je vidět, u 3. os. jednotného čísla jsme přidali koncovku -s. Jak ale poznáme, zda máme doplnit -s nebo -es?
Pravidla přidávání koncovek jsou následující:
- u sloves končící na souhlásku + y (např. sloveso worry) => měníme základní tvar slovesa změnou y za i a přidáním koncovky -es (worries)
- u sloves končící na s, z, ch, sh nebo x přidáváme -es (miss => misses)
- u všech ostatních přidáváme -s (work => works)
Tím však, bohužel, zdaleka nekončíme. U některých sloves (focus, bus, bias) končících na s můžeme konec slova a koncovku sloučit tak, že místo dvou s (focusses) použijeme pouze jedno (focuses).
Zapomenout nesmíme ani na speciální tvary sloves be (is), do (does), have (has), go (goes) a say (says).
Sloveso be má navíc v první osobě jednotného čísla ještě speciální tvar am.
Důraz
Pokud chceme něco zdůraznit, použijeme nejprve sloveso do v příslušném tvaru (do, does), následované infinitivem slovesa významového:
- I don’t like Peter that much, but I do like his brother. Nemám moc rád/a Petra, ale zato mám opravdu rád/a jeho bratra.
Použití přítomného času
Popis skutečností/faktů
Vyjadřujeme permanentní nebo dočasný fakt, skutečnost, prostě cokoliv, co je v době použití přítomného času považováno za platné:
- The car is blue (To auto je modré).
- She comes from the Czech republic (Pochází z České republiky).
Stejné je to s tzv. general truths – fakty o našem světě, které jsou všeobecně známy (např. fyzikální zákony, matematické počty):
- 200 minus 150 makes 50 (200 mínus 150 dělá 50).
V přítomném prostém se píší recenze, popisy na obálky knih, popisy uměleckých děl nebo také shrnutí děje.
Pravidelné, opakující se události
Pro popis pravidelných činností, např. různých zvyků, také používáme present simple:
- I get up at seven o’clock (Vstávám v sedm).
- We have our get-together every Sunday (Naši sešlost máme každou neděli).
Jak popsat opakující se děj pouze pro minulost se dozvíte v článku Vyjádření opakující se činnosti v minulosti.
Bezprostřední reakce/komunikace
Naši okamžitou reakci vyjadřujeme stejně jako opakující se děj:
- It hurts! (To bolí!)
Vyprávění vtipů a neformálních příběhů/přísloví
- A man goes to see a doctor: „Doctor, Doctor, everyone keeps calling me a liar.“
„I can’t believe that!“
Novinové titulky/názvy zpravodajských článků
Noviny a časopisy často používají přítomný čas u názvů článků, i když popisují minulost.
- Steve Martin wins top trophy. Steve Martin vyhrál hlavní cenu.
Vyjádření budoucnosti
Při mluvení o pevně daných událostech v budoucnosti můžeme čas přítomný prostý použít také.
- Semester starts on 20th September. Semestr začíná 20. září. (bude začínat)
- The bus leaves at 7. Ten autobus odjíždí v 7. (bude odjížďet)
Náhrada průběhového času
Slovesa týkající se mentálních procesů (přemýšlení apod.) se v průběhovém (-ing) tvaru většinou nevyskytují (alespoň ne ve stejném významu), proto i přítomný čas průběhový někdy vyjadřujeme prostým (typicky slovesa hear, know, reckon, see, suppose, think, understand):
- I see (Chápu, rozumím).
Sliby/omluvy/přísahy a jiné slovesa vyjadřující jednání mluvčího v dialogu
- I agree that … (Souhlasím, že …).
- I promise. (Slibuju).