Psaní čárek v angličtině

Psaní čárek (commas) není sice velká věda, ale spousta lidí s tím má neustále potíže a to i v češtině. Nebude proto určitě na škodu, když se jim podíváme na zoubek.

Oddělení vět hlavních

Při použití spojek and, or a but čárky nepíšeme, pokud je podmět v obou větách stejný. Pokud není, je čárka volitelná (čárka před and, or a but je častější v americké angličtině).

• We moved to the USA and stayed there a few months. (Přestěhovali jsme se do USA a zůstali tam pár měsíců.)
• Prague is a beautiful city, but I like Brno better. (Praha je krásné město, ale Brno mám radši.)

Oddělení vět hlavních a vedlejších

Čárka se používá v případě, že věta vedlejší (subordinate clause) předchází větu hlavní (main clause):

• If you need help, call me. (Pokud budeš potřebovat pomoc, zavolej mi.)

Pokud věty obrátíme, stane se čárka volitelnou, přičemž ji spíše nepoužíváme, zejména v krátkých větách:

• Call me if you need help.
• Call me, if you need help.

V případě ale, že tato věta vedlejší vysvětluje či upřesňuje větu hlavní, čárku píšeme:

• It’s ugly, to be honest. (Je to škaredé, abych byl upřímný.)

Přívlastkové věty

Vedlejší věty přívlastkové (relative clauses) můžeme rozdělit na dvě skupiny: defining (určující) a non-defining (neurčující). Určující přívlastkové věty jsou takové, které poskytují zásadní informaci, která mění (určuje) význam věty hlavní. U určujících přívlastkových vět čárky nepíšeme:

• My brother who is ten plays tennis. (Můj bratr, kterému je deset, hraje tenis. – mám víc bratrů, určuju který)

U non-defining clauses čárku píšeme, protože informace, které přináší, jsou nadbytečné (doplňující):

• My brother, who is ten, plays tennis. (Můj bratr, kterému je deset, hraje tenis. – mám jednoho bratra)

Přístavky

U přístavku těsného čárku nepíšeme, u volného ano:

• Prague, a nice czech city, is full of tourists. (Praha, krásné české město, je plné turistů. – přístavek volný)
• My sister Jane is a good person. (Moje sestra Jana je dobrý člověk. – přístavek těsný)

Přídavná jména

Série přídavných jmen před podstatným jménem nebo  za slovesem je rozdělena čárkami, pokud jsou tyto příd. jm. podobného charakteru a jsou stejně důležitá:

• It was long, difficult and exhausting. (Bylo to dlouhé, těžké a vyčerpávající.)
• There are many nice, friendly and kind people. (Je tam spoustu příjemných, přátelských a milých lidí.)

V opačném případě čárky nepíšeme:

• They sell only white digital cameras. (Prodávají pouze bílé digitální foťáky).

Seznamy

Při výčtu používáme čárky k oddělení jednotlivých prvků:

• I have bought rolls, loaf of bread, bananas and oranges. (Koupil jsem rohlíky, bochník chleba, banány a pomeranče.)

Tázací dovětky a jednoduché odpovědi

Čárky píšeme před tázacími dovětky a stejně tak jimi oddělujeme yes/no v odpovědích:

• This is a nice car, isn’t it? (To je ale pěkné auto, že?)
• Yes, I agree. (Ano, souhlasím.)

Discourse markers, oslovení, citoslovce

Discourse markers jsou slova či slovní spojení, která používáme k propojení jednotlivých myšlenek (vět), např. well, with regard to, on the other hand, whereas atp.

• Well, I can’t help you with that. (Inu, s tím ti neumím pomoci.)
• The trouble is, doctor, I’ve stopped taking the prescription. (Problém je, pane doktore, že jsem přestal brát ty léky.)
• Oh no, that was my car! (Nééé, to bylo moje auto!)

Přímá řeč

Čárku píšeme na konci přímé řeči (direct speech) před uvozovkama, stejně jako v češtině:

• “Why don’t we take a day off,” Peter suggested. (“Vezměme si den volna,” navrhnul Petr.)

V případě, že větu uvozovací dáme před přímou řeč, pravidla češtiny a angličtiny se liší. V angličtině používáme čárku (nebo dvojtečku), v češtině dvojtečku. Dvojtečka se v angličtině používá většinou při citaci (vědecké, novinářské, atp.).

• And he added, “We deserve it.” (A dodal: “Zasloužíme si to.”)

Pokud  je přímá řeč rozdělena uvozovací větou, jsou pravidla opět stejná: používáme čárky:

• “Okay,” she said, “let’s do it.” (“Dobře,” řekla, “udělejme to.”)

Nepřímá řeč

V nepřímé řeči (indirect speech) píšeme čárku pouze v případě, kdy se  tzv. reporting clause nachází na konci věty.

• He said (that) he wouldn’t do it. (Řekl, že to neudělá.)
• It had been delicious, she said. (Bylo to výborné, řekla.)

Čísla

Větší čísla rozdělujeme čárkou do skupin po třech číslicích. Opticky tak rozdělujeme číslo obvykle na tisíce a milióny.

• 1,564,235 (1.564.235)

Pro desetinná čísla se v angličtině výhradně používají tečky, ne čárky!

• π = 3.14 (3,14)

Čísla označující datum necháváme bez čárky:

• In June 1990 Czechoslovakia held its first democratic elections since 1946. (V červnu 1990 mělo Československo své první demokratické volby od roku 1946.)

Dopisy

Čárky píšeme u pozdravu i u podpisu:

• Dear friend,
  (pokračování dopisu)
• Yours truly,
  John Smith

Označeno štítky: Čárky, Čísla, Dopisy, Nepřímá řeč, Oddělování vět, Přídavná jména, Přímá řeč, Přístavky, Přívlastkové věty, Seznamy, Věty vedlejší