Gramatika

Modální slovesa sekundární

Sekundární modální slovesa mají v přítomném čase naprosto stejné tvary, s jakými se setkáme u modálních sloves primárních. Velmi důležitým rozdílem ovšem je, že nesou ve větě zcela jiný význam. Vyjadřují názor nebo postoj mluvčího k tomu, co říká. Jinak řečeno, vyjadřují míru přesvědčení mluvčího o nějakém jevu.

Sekundární modální slovesa nepoužívají žádné opisy. Vyjadřují současný názor mluvčího na nějaký děj bez ohledu na to, zda se momentálně děje, bude dít nebo se již dříve stal. Proto, že vyjadřujeme svoje přesvědčení, nesetkáme se s těmito modálními slovesy v jiné podobě než v oznamovacích větách.

Věty tvoříme stejným způsobem jako u primárních modálních sloves. Jediným rozdílem je minulý čas, tedy věty, kterými chceme vyjádřit svůj postoj k tomu, co už se dříve stalo. V tom případě je nutné užít formu dokonavého infinitivu. Vzorec je jednoduchý: modální sloveso + have + třetí tvar slovesa plnovýznamového.

CAN’T (rozhodně ne, snad ne)

Pomocí can’t vyjadřujeme, že jsme si jistí, že něco tak není, nebo jsme přesvědčeni o tom, že to tak být přece nemůže.

You can’t be serious! (To nemůžeš myslet vážně!)
They can’t hate each other! They are siblings after all! (Přece se nemůžou nenávidět, jsou to sourozenci!)

Pokud chceme vyjádřit přesvědčení o věci minulé, můžeme v tomto ojedinělém případě použít jak can’t, tak couldn’t.

She can’t/couldn’t have seen the film, she doesn’t know a thing about it. (Nemohla ten film vidět, neví o něm nic.)
They can’t/couldn’t have stolen it, they have alibi. (Nemohli to ukrást, mají alibi.)

MUST (určitě ano)

Pomocí must vyjadřujeme, že podle nás něco nějak musí být. Jsme si tedy jisti, že máme pravdu.

You must be joking! (To si musíš dělat srandu!)
It must be very nice music if you can listen to it over again. (To musí být hodně dobrá hudba, když ji můžeš poslouchat pořád dokola.)
That must have been a good weekend, you glow! (To ale musel být skvělý víkend, celá záříš!)
He must have completely lost his mind! (To mu muselo úplně přeskočit!)
They must have lost track of time. (Museli zapomenout, kolik je hodin.)

MAY, MIGHT COULD (možná ano)

Tato tři slovesa použijeme, pokud si nejsme zcela jistí tím, co se stalo, co se děje nebo co se stane. Might a could vyjadřují o trošku menší úroveň jistoty než may. V celku se ale dá říct, že je můžeme úplně klidně zaměnit bez toho, že by se změnil význam řečeného.

She can be right. (Možná, že má pravdu.)
They might not come. (Je možné, že nepřijdou.)
They might prove us wrong but that won’t change a thing. (Možná, že nám dokážou opak, ale tím se nic nezmění.)
I might have said it, I don’t remember. (Možná jsem to řekla, už si nepamatuju.)
That could have also been the case. (To se taky mohlo stát.)

SHOULD, SHOULDN‘T (mělo/nemělo by to tak být)

Pomocí should a shouldn’t říkáme, že věříme, že by něco mělo nebo nemělo nějak být.

It shouldn’t be so hard, I’ve already done it once. (To by nemělo být tak těžké, už jsem to jednou dělal.)
It should be a piece of cake! (To by měla být hračka.)
I should have believed her. (Měla jsem jí věřit.)
You should have seen his face! He was so surprised! (Měl jsi vidět jeho obličej, byl tak překvapený!)
I shouldn’t have drunk so much! (Neměl jsem tak moc pít!)

& NEEDN’T HAVE … (nemusel jsem)

Pokud se needen’t objeví v tomto opisu, stává se primární modální sloveso modálním slovesem sekundárním, protože tímto tvarem chceme vyjádřit, že jsme něco nemuseli dělat, ale udělali (což je ztráta času, peněz, energie…).

Great, I needen’t have brought my swimsuit, the sea is too cold! (Super, to jsem si ty plavky nemusela brát, když je to moře tak studené!)
I needen’t have studied for so long, the test was a piece of cake. (To jsem se nemusel tak dlouho učit, vždyť ten test byl hračka.)

Označeno štítky: ,


Španělština online

Blog o španělštině nejen pro začátečníky.